Dobrý den, nejlevnější řešení je síťový disk - na něm si projekt rozdělit do složek podle konstruktérů a každé té složce dát práva na změnu jen konkrétnímu konstruktérovi. Ostatní tam můžou mít práva pouze na otevírání.

Takhle nikdo nepřeuloží v dané složce, na co nemá práva.

Pro to aby se to nastavilo správně je potřeba jen rozuměnt správě uživateslkých účtů MS Windows.

Další možnost je vlastní git server - https://git-scm.com/book/cs/v2/Git-na-serveru-Zprovozn%C4%9Bn%C3%AD-Gitu-na-serveru - je s tím více práce a je to spíše určený pro psaní kódu. Nicméně je to vynikající nástroj na verzování a ukládání pokroku. Pokud by každý den konstruktér posílal data zpět do repozitáře můžete se pak zpět k modelům vracet pokud se někde rozbijí nebo udělají nechtěné změny.

Je to však náročnější na naučení pro uživatele. I vývojářům softwaru to chvíli trvá, než se ho naučí.

Dobrý den,

v podstatě souhlasím s p. Dědíkem zůstat u síťového disku (samozřejmě řádně zálohovaného).

I ty nejjednodušší PDM systémy se většinou nasazují až od cca 10 konstruktérů, kdy začíná být reálný problém ohlídat přepisování, verzování atd., a takový systém začíná být skutečně pomocníkem namísto brzdou.

Mimo to mě napadlo jednoduché makro, které by dokázalo měnit atribut Read-only na souboru. Konstruktér by si po načtení dat tyto uzamkl, a kdokoliv další by si pak zkusil data otevřít, měl by jen pro čtení a Catie by je neměla být schopná přeuložit. V případě vlastního ukládání by ji je zase odemknul a uložil.

Možná je to blbost a prakticky by to nefungovalo, jen dávám myšlenku k dobru :-)