Vítejte !   Přihlášení | Registrace
Hlavní menu
CATIA fórum.cz
Novinky
Seriál CATIA
Obecně o CAD
Novinky ze světa DS
Makra pro CATIA V5
Diskuse
Vytvořit téma
Koncepty
Seznam oblíbených
Soukromé zprávy
Pravidla
Live CHAT
VIP žádost
Základy Catia
Ke stažení
Doporučujeme
Pracovní příležitosti
Reklama a kampaně
O fóru
Nápověda

Norma na koty a tolerance ve výkresu vzhledem k teplotě dílu.

UživatelPříspěvek
Jan Vaník

Poslat zprávu | Profil
Datum: 1.3. 2017 | Zobrazeno: 8242x
Konfigurace CATIA: V5R19, MD2

Text dotazu:
Dobrý den kolegové

Můžete mi nasměrovat na normu, která udává při jaké teplotě dílu jsou platné tolerance na výkresu? Na střední i vysoké škole o tomto tématu napadlo ani slovo nebo si to nepamatuji. Nikdo z mého okolí ani kontroloři ve fabrice, kde dělám v tomto nemají jasno.
Ptal jsem se na to obsluhy několika 3D měřáků, ty mě jen odkázali na teplotu, při které je stroj ocejchován. Ta se pohybovala od 20°C do 23°C. Narazil jsem na předpis, že kalibry se přeměřují při teplotě 20°C. Předpokládám, že to platí pro klasickou strojařinu, kdo dělá s kovem, měl by správně měřit při této teplotě. U ocele je to jedno při jaké teplotě se měří, jestliže měříme ocelovým měřidlem, ty mají délkovou roztažnost zhruba stejnou. Ale u jiných materiálů je vzhledem k oceli délková roztažnost o dost jiná, ty by se správně měli měřit při 20°C nebo provádět korekce měření přepočtem vzhledem k rozdílné délkové roztažnosti k oceli. Co mi dále mate je to, že v plastikářském průmyslu je norma na měření výlisků při 23°C. Takže co materiál to jiný předpis?
Zajímavé jsou i přednášky o formách. V nich se na začátku řiká, že plastové výlisky se měří při teplotě 23°C, ale konstruktéři pak na výkresy předepisují nesmyslné tolerance. Vždyť stačí díl ohrát o 10°C a díl se díky délkové toleranci dostane mimo předepsané toleranční pole. Jinak s tím nadáváním na konstruktéry je to pravda, opravdu hodně lidí předepisuje tolerance, aniž má alespoň základní znalosti o materiálu. Už jsem viděl výkres plastového dílce, kde u kóty kolem jednoho metru byla tolerance +-0,1mm. Nejmenší roztyl ve smrštění běžných materiálů bude okolo 0,1%, to máte na metru +-0,5mm. K tomu se musí připočítat další vlivy, vstřikovací stroj má také nějaký rozptyl parametrů, hraje roli vlhkost materiálu a td.

Ing Jan Cinert

Poslat zprávu | Profil
[#6141] | Publikováno: 04.03. 2017 - 09:49
Dobrý den,

já bych k tomu ještě dodal, že nejen předepisování tolerancí, ale i obecně kótování některých téměř neměřeřitelných rozměrů je problém.
Někdy to ani není přímo vina samotného konstruktéra. Protože se předem neví, která lisovna bude díl vyrábět a kdo bude dělat nástroje, často se do modelu nedělají všechny úkosy (někdy vůbec žádně). Ty si udělá až sama nástrojárna. Z formy pak vypadne díl, který vůbec neodpovídá 3D datům - právě kvůli úkosům.
Tohle je u nás věčné téma - půlka lidí tvrdí, že by na modelu měly být všechny úkosy, tzn. že konstruktér musí mít znalosti o výrobě dílu a technologii. Druhá půlka lidí tvrdí, že to nemá cenu, protože nástrojárna si to stejně udělá jinak a pak je to zbytečná práce.

Když k tomu přidám i nevhodné kótování a tolerance, divím se, jak na měřáku vůbec dokážou něco změřit.


Uživatel nepřihlášen

Pro zobrazení obsahu stránky / provedení akce (vytvoření nového téma, napsání odpovědi do diskuse apod.) musíte být přihlášeni.