K tomuhle slouží vazba typu Contact. Nejdříve se musí nadefinovat vazba (Connection), a té se pak přiřadí vlastnost (Connection property) typu Contact. Bude nutné zadat velkou hodnotu Clearance - de facto vzdálenost součástí, jinak by se vazba nevytvořila.

Catia si přitom vytváří síť kontaktu a to tak, že spojuje jednotlivé související (kontaktní) elementy. Pokud jsou součásti od sebe takhle moc vzdálené, musí se zadat právě tolerance, ve které se mohou nacházet elementy obou sítí, jinak by se do vazby žádné nezahrnuly. Při výpočtu by se pak objevila chyba a nedoběhl by.

Uživatel odpovídá na příspěvek #4172:To je samozřejmě také pravda, CATIA opravdu počítá jen lineární statiku a u velkých deformací (pokud se to má opravdu deformovat až k dorazovému dílu) můžete dostat velmi zkreslené výsledky,

Ano, takhle se to v případě licence GPS dělá. Vyberete plochu (nebo jinoi gemetrii)na dílu, ze které vytvoříte virtuální součást - ta se bude chovat podle typu - ve Vašem případě potřebuje typ Contact.Tento virtuální díl se pak také musí zachytit, aby se nepohyboval - stačí Clamp.

Teď ale vidím, že to asi nepůjde. Virtual part musí být vytvořený z geometrie, která náleží analyzovanému tělesu. Mesher síťuje jen to co je v PartBody, a i kdyby tam byly obě součásti, tak objem nebude spojitý (to myslím také nejde).

Takže jedině to přes nějaký "most" spojit dohromady tak, aby to mělo co nejmenší vliv na výsledek. Na virtual part by se pak použila horní plocha menšího dílu.