Představujeme: V5 Makro - Advanced holes table (Pokročilá tabulka děr)
Publikováno: 21. října 2012 | Zobrazeno: 6827x
Dnes bych rád představil nově vytvořené makro vzniklé na základě požadavku, který se již nějakou dobu ozýval od více uživatelů. Jednalo se o jistou nespokojenost s funkcí pro vytvoření tabulky děr ve výkresu, u které uživatelé postrádali jakoukoliv asociativitu či možnosti editace.
Stávající postup umožňuje vytvořit tabulku, ve které se pro každou vybranou kružnici (nebo její část) v pohledu vytvořil řádek v tabulce s referencí díry, jejími souřadnicemi (x a y od uživatelem určeného počátku) a průměrem. Hodnoty je možné seřadit podle jednotlivých sloupců, a pokud její velikost přesahuje výkres, tak i rozdělit. Problém ale vznikal, pokud se změnila 3D data, resp. ta část dat, ve které byly díry zahrnuté v tabulce. V tu chvíli totiž hodnoty v tabulce přestávaly platit a velmi často se uživatelům stávalo, že ji zapomněli opravit. V těchto případech pak často docházelo k chybám ve výrobě.
Požadavky zákazníků byly následující:
Odpovědí na tyto požadavky je makro, oba požadavky úspěšně splňuje. Nedokáže sice vytvořit tabulku, které se při update výkresu automaticky přepočítá (což z principu ani není možné, zejména pokud uživatel manuálně vybírá, které díry se do tabulky zahrnou), ale dokáže upozornit, že není aktuální a pak ji lze velice snadno a rychle překreslit.
Při editaci tabulky pak makro pouze načte potřebné informace, starou tabulku včetně popisek děr a jejich indexů smaže a tabulku vytvoří znovu podle stejného nastavení – jak jednoduché.
Druhým požadavkem bylo upozornění uživatele na neaktuálnost tabulky. To se provede vytvořením KWA reakce přímo v pohledu s tabulkou, která po update pohledu obarví tabulku na červeno – pro uživatele poměrně málo přehlédnutelné.
Pozn.: Reakci lze upravit i tak, aby uživatele upozornila i hlášením – to ale by zase mohlo uživatele zbytečně obtěžovat.
1. Výběr křivek a potlačení soustředných děrU standartní tabulky musí uživatel vždy vybrat křivky (kružnice nebo jejich části), které chce zahrnout do tabulky. Jiná možnost není. Naše makro tuto možnost rozšiřuje. Uživatel může vybrat možnost, aby se do tabulky zapsaly všechny kružnice bez nutnosti jejich výběru, a navíc může zapnout potlačení soustředných kružnic – pokud je nalezeno více kružnic se stejným středem, zapíše se do tabulky jen nejmenší průměr. Tato možnost úspěšně řeší případy děr s osazením (v tabulce stačí souřadnice a průměr díry bez osazení).
Samozřejmě je dostupná volba Jen uzavřené křivky, kdy jsou části kružnic při vytváření tabulky ignorovány.
2. Formát tabulky
Při vytváření tabulky si uživatel může nastavit typ a velikost písma, které se samozřejmě zachová i při jejím překreslení a dále si může nastavit způsob zaokrouhlení hodnot. Výchozí jsou tři desetinná místa, největší zaokrouhlení je pak na celé milimetry.
3. Tolerance
Pokud je díra zakótovaná, makro dokáže detekovat kótu a zapsat hodnotu její tolerance do tabulky. Funkce je ve výchozím nastavení vypnutá, ale uživatel si ji může aktivovat.
Pozn.: Detekce kóty a její spárování s geometrií je poměrně složité, tolerance tak nemusí být detekována ve všech případech.
4. Možnost překreslení
Při změně 3D geometrie není nutné tabulku manuálně editovat nebo ji smazat a znovu vytvářet. Díky informacím o tabulce uchovaným přímo ve výkresu je překreslení snadné a rychlé. A určitě si vzpomenete na případy, kdy jste tabulku předělávali ihned po vytvoření, protože byla např. moc vysoká a nevešla se do výkresu atd.
5. Upozornění po změně 3D geometrie
Jakmile proběhne update pohledu, tabulka se obarví na červeno. Tím dostává uživatel jasný signál, že je třeba ji překreslit. Tím se výrazně eliminuje možnost, že by na výkresu zůstala tabulka se špatnými hodnotami.
Nejprve si necháme vygenerovat tabulku standardní funkcí. Vybereme všechny kružnice kromě neuzavřených a nastavíme rozdělení tabulky (po 14 řádcích). Výsledek je na dalším obrázku je výsledek – do tabulky byly zahrnuty všechny kružnice, tj. včetně hran u osazených děr.
Pokud bychom nyní chtěli tabulku jinak, máme dvě možnosti – buď ji celou smazat, včetně textů s popiskami v pohledu (a na žádný nezapomenout) nebo ji manuálně upravit ubráním řádků, což je nepohodlné a zdlouhavé.
Napodruhé tabulku vytvoříme pomocí makra a aktivujeme potlačení soustředných kružnic.
Na první pohled se kromě typu písma a informaci o počtu částí tabulky v hlavičce změnil počet děr, které byly zahrnuty do tabulky. U všech osazených děr se zapsaly pouze ty s menším průměrem.
Nyní provedeme změny na 3D modelu – vynecháme některé osazené díry a provedeme update výkresu. Při této události se aktivuje reakce navázaná na pohled, která vyhledá všechny části tabulky a obarví je na červeno. Tím dává uživateli jasný signál, že je třeba ji překreslit.
Překreslení tabulky je v tomto případě snadné – stačí spustit makro, vybrat příslušnou tabulku a nechat ji překreslit. V nastavení navíc aktivujeme volbu pro detekci tolerancí, které by se měly přenést do tabulky u odpovídajících děr.
Pozn.: Pokud se změní poloha počátku souřadnic, je třeba jej znovu definovat. Hodnoty souřadnic budou sice správné, počátek se ale může posunout do nevhodné pozice. Tomu se lze vyhnout při umístění počátku souřadnic do počátku pohledu.
Stejně tak je při překreslení nutné provést manuální výběr křivek, pokud je tato možnost zvolena.
Na dalším obrázku již vidíme překreslenou tabulku. Počet děr se správně změnil a u díry s indexem S byla správně rozpoznána tolerance. Popisky původních děr v pohledu byly vymazány.
Stávající postup umožňuje vytvořit tabulku, ve které se pro každou vybranou kružnici (nebo její část) v pohledu vytvořil řádek v tabulce s referencí díry, jejími souřadnicemi (x a y od uživatelem určeného počátku) a průměrem. Hodnoty je možné seřadit podle jednotlivých sloupců, a pokud její velikost přesahuje výkres, tak i rozdělit. Problém ale vznikal, pokud se změnila 3D data, resp. ta část dat, ve které byly díry zahrnuté v tabulce. V tu chvíli totiž hodnoty v tabulce přestávaly platit a velmi často se uživatelům stávalo, že ji zapomněli opravit. V těchto případech pak často docházelo k chybám ve výrobě.
Požadavky zákazníků byly následující:
- 1. Zajistit, aby byl uživatel informován o tom, že tabulka není aktuální
- 2. Zajistit snadnou editaci tabulky bez nutnosti její manuální editace / mazání a opětovného vytváření
Odpovědí na tyto požadavky je makro, oba požadavky úspěšně splňuje. Nedokáže sice vytvořit tabulku, které se při update výkresu automaticky přepočítá (což z principu ani není možné, zejména pokud uživatel manuálně vybírá, které díry se do tabulky zahrnou), ale dokáže upozornit, že není aktuální a pak ji lze velice snadno a rychle překreslit.
Jaký je princip
Nejprve si řekneme, jak makro dokáže tabulku překreslit podle toho, jak byla vytvořena. Každému je jasné, že si potřebujeme někam uložit informace o tom, jak má být tabulka vytvořena (počátek, rozdělení,…). Protože je makro vytvořené pouze s použitím standardního API, příliš možností jak uložit informace do výkresu se nenabízí. Použijeme proto standardní parametr typu string, do kterého zapíšeme všechna nastavení tabulky. Parametr pak jen pojmenujeme shodně s tabulkou, takže vždy bude existovat pár tabulka-parametr, podle kterého se makro bude řídit.Při editaci tabulky pak makro pouze načte potřebné informace, starou tabulku včetně popisek děr a jejich indexů smaže a tabulku vytvoří znovu podle stejného nastavení – jak jednoduché.
Druhým požadavkem bylo upozornění uživatele na neaktuálnost tabulky. To se provede vytvořením KWA reakce přímo v pohledu s tabulkou, která po update pohledu obarví tabulku na červeno – pro uživatele poměrně málo přehlédnutelné.
Pozn.: Reakci lze upravit i tak, aby uživatele upozornila i hlášením – to ale by zase mohlo uživatele zbytečně obtěžovat.
V čem makro jasně vede
Abyste nezískali pocit, že makro je jen jakousi alternativou ke standardní funkci, představíme vám jeho silné stránky. Těmi jsou:1. Výběr křivek a potlačení soustředných děrU standartní tabulky musí uživatel vždy vybrat křivky (kružnice nebo jejich části), které chce zahrnout do tabulky. Jiná možnost není. Naše makro tuto možnost rozšiřuje. Uživatel může vybrat možnost, aby se do tabulky zapsaly všechny kružnice bez nutnosti jejich výběru, a navíc může zapnout potlačení soustředných kružnic – pokud je nalezeno více kružnic se stejným středem, zapíše se do tabulky jen nejmenší průměr. Tato možnost úspěšně řeší případy děr s osazením (v tabulce stačí souřadnice a průměr díry bez osazení).
Samozřejmě je dostupná volba Jen uzavřené křivky, kdy jsou části kružnic při vytváření tabulky ignorovány.
2. Formát tabulky
Při vytváření tabulky si uživatel může nastavit typ a velikost písma, které se samozřejmě zachová i při jejím překreslení a dále si může nastavit způsob zaokrouhlení hodnot. Výchozí jsou tři desetinná místa, největší zaokrouhlení je pak na celé milimetry.
3. Tolerance
Pokud je díra zakótovaná, makro dokáže detekovat kótu a zapsat hodnotu její tolerance do tabulky. Funkce je ve výchozím nastavení vypnutá, ale uživatel si ji může aktivovat.
Pozn.: Detekce kóty a její spárování s geometrií je poměrně složité, tolerance tak nemusí být detekována ve všech případech.
4. Možnost překreslení
Při změně 3D geometrie není nutné tabulku manuálně editovat nebo ji smazat a znovu vytvářet. Díky informacím o tabulce uchovaným přímo ve výkresu je překreslení snadné a rychlé. A určitě si vzpomenete na případy, kdy jste tabulku předělávali ihned po vytvoření, protože byla např. moc vysoká a nevešla se do výkresu atd.
5. Upozornění po změně 3D geometrie
Jakmile proběhne update pohledu, tabulka se obarví na červeno. Tím dostává uživatel jasný signál, že je třeba ji překreslit. Tím se výrazně eliminuje možnost, že by na výkresu zůstala tabulka se špatnými hodnotami.
Příklad vytvořené tabulky
Na následujícím obrázku je pohled desky s dírami. Většina z nich je s osazením, dvě jsou neuzavřené a jedna je tolerovaná.
Obr. 1 – vytvořený pohled desky s dírami
Nejprve si necháme vygenerovat tabulku standardní funkcí. Vybereme všechny kružnice kromě neuzavřených a nastavíme rozdělení tabulky (po 14 řádcích). Výsledek je na dalším obrázku je výsledek – do tabulky byly zahrnuty všechny kružnice, tj. včetně hran u osazených děr.
Obr. 2 – tabulka s dírami vytvořená standardní funkcí
Pokud bychom nyní chtěli tabulku jinak, máme dvě možnosti – buď ji celou smazat, včetně textů s popiskami v pohledu (a na žádný nezapomenout) nebo ji manuálně upravit ubráním řádků, což je nepohodlné a zdlouhavé.
Napodruhé tabulku vytvoříme pomocí makra a aktivujeme potlačení soustředných kružnic.
Obr. 3 – potlačení soustředných kružnic v nastavení tabulky
Na první pohled se kromě typu písma a informaci o počtu částí tabulky v hlavičce změnil počet děr, které byly zahrnuty do tabulky. U všech osazených děr se zapsaly pouze ty s menším průměrem.
Obr. 4 – tabulka děr vytvořená makrem s potlačenými soustřednými dírami
Nyní provedeme změny na 3D modelu – vynecháme některé osazené díry a provedeme update výkresu. Při této události se aktivuje reakce navázaná na pohled, která vyhledá všechny části tabulky a obarví je na červeno. Tím dává uživateli jasný signál, že je třeba ji překreslit.
Obr. 5 – tabulka děr po provedení update na pohledu
Překreslení tabulky je v tomto případě snadné – stačí spustit makro, vybrat příslušnou tabulku a nechat ji překreslit. V nastavení navíc aktivujeme volbu pro detekci tolerancí, které by se měly přenést do tabulky u odpovídajících děr.
Obr. 6 – funkce pro překreslení tabulky
Pozn.: Pokud se změní poloha počátku souřadnic, je třeba jej znovu definovat. Hodnoty souřadnic budou sice správné, počátek se ale může posunout do nevhodné pozice. Tomu se lze vyhnout při umístění počátku souřadnic do počátku pohledu.
Stejně tak je při překreslení nutné provést manuální výběr křivek, pokud je tato možnost zvolena.
Na dalším obrázku již vidíme překreslenou tabulku. Počet děr se správně změnil a u díry s indexem S byla správně rozpoznána tolerance. Popisky původních děr v pohledu byly vymazány.
Obr. 7 – překreslená tabulka děr s tolerancemi
