Dnes si popíšeme další vazby, které se v Catii vytváří mezi jednotlivými modely, pokud používáme externí reference v rámci sestavy. Jedná se o linky typu Import a Context - při práci se sestavami se jim (při určité úrovni parametrizace; skeletony, negativy) určitě nevyhneme, proto je lepší se je naučit ovládat.

Publikace

Protože jsou v modelu použity publikace, o kterých jsem se zatím nezmínil, vysvětlím jejich pripncip a použití raději hned na začátku. Publikace je jakási "nálepka" (popisek), kterým označíme libovolný objekt v modelu, tj. např. Body, plochu, křivku, parametr apod. Takto publikovaný element je pak snadno rozpoznatelný pro ostatní Party (sestavy), které se na něj odkazují.
Publikace se používají právě v kombinaci s externími linky a usnadňují práci s nimi. Externí link samozřejmě vytvořit i bez použítí publikace, viz. článek CCP linky, ale použití publikací vřele doporučuji. Většina automobilek má dokonce vytváření ext. linků na nepublikovanou geometrii zakázané.
Pokud pracujeme v sestavě, link do jiného modelu vytvoříme při použití PasteSpecial nebo i tehdy, když při modelování použijeme jako vstup element z jiného modelu. Catia se nás vždy zeptá, zdali chceme vytvořit externí link nebo zda má geometri zkopírovat jako mrtvou.

Výhody publikace

Pokud vytvoříme link na nepublikovaný element a ten se v průběhu konstrukce ztratí (třeba ho smažeme, přejmenujeme nebo jiným způsobem změníme), part, který se na něj odkazuje, ho dále nerozpozná a nám nezbyde nic jiného, než celý link vytvořit znovu. Většinou ale vůbec nepoznáme (zvlášť pokud se na projektu podílí více konstruktérů), na který element link vedl. Někdy lze původní význam vyčíst z názvu elementu, ale např. název Line.1 anebo Surface.23 nám toho moc neřeknou (záleží na ukázněnosti konstruktéra).
Při použití publikace se element pojmenuje takovým způsobem, aby bylo jasné, k jakému účelu byl použit (např. "Rovina základny" nebo "Směr formování"). Samotná publikace se vytvoří příkazem Publication v menu Tool. V hierarchickém stromu se objeví nová větev Publications, ve které jsou všechny publikace v modelu. Pokud je element jednou vypublikovaný, vždy se při kopírování použije jeho publikace. Publikaci lze kdykoliv upravit, tzn. můžeme měnit její název (pozor, při změně názvu v samostatně otevřeném modelu se ztrácí návaznost), dále element, na který ukazuje nebo ji úplně smazat. Vše se edituje v následujícím dialogovém okně.
Název změníme kliknutím do sloupce Name, element vyměníme vybráním příslušného řádku a následným výběrem nového elementu ve stromu (v prostoru).
Obrovská výhoda je, že i když publikaci smažeme a opět vytvoříme (samozřejmě se stejným názvem), link se neztratí. Toho se pak využívá např. u modelů se skeletony (opět téma na další článek), kde v jednom řídícím modelu je několik základních elementů, např. rovin, na které jsou vypublikované a ostatní party je používají jako reference. Takový part pak stačí vložit do sestavy a on si danou publikaci (na kterou se odkazuje) sám najde. Tím končíme popisem publikací a dostáváme se k vlastím linkům.

Import link

Import link se chová v podstatě stejně jako CCP link. Vznikne při kopírování a následném vložení pomocí PasteSpecial (As result with link) nebo výběrem geometrie z jiného partu jako vstup funkce. Z původní živé geometrie nám opět vytváří jediný finální element, stejné je to i se symboly na ikonách ve stromu. Rozdíl je v pozici, kterou kopie zaujímá. Zatímco u CCP linků si kopírovaný element držel stejnou pozici vzhledem k souřadnému systému modelu, zde si element drží stejnou pozici vzhledem k modelu, ze kterého byl kopírován, nezávisle na tom, jestli se model, kam byl nakopírován, přesune do jiné pozice. Vše i ukážeme na příkladu.
Pro názornost jsem vytvořil model válce a kvádru, které budeme ořezávat 3D plochou. Na dalším obrázku můžete vidět i strukturu sestavy, ve které jsou modely vloženy. Oba modely jsou vytvořeny symetricky vzhledem k osovému kříži, takže pokud je vložime do sestavy, budou se překrývat. Necháme je tak jak jsou, a do každého z nich si nakopírujeme vypublikovanou plochu z prvního modelu. Touto plochou pak ořízneme válec i kvádr. Tím nám vznikne na obou tělesech stejný profil.

Co se ale stane, pokud s jedním modelem pohneme? Posuneme válec o 100mm doleva a vidíme, že válec se sice posunul, ale ořezová plocha zůstala na původním místě, takže se válec oříznul jinou její částí. To je právě ono zachování pozice v rámci (kontextu) sestavy.. Chování Import linků lze využít v sestavách, kde je velké množství stejných dílů v různých pozicích, na které je vázána další geometrie. Jako příklad si můžeme představit model potrubí, které prochází objímkami. Objímka bude mít vypublikovanou plochu, která obepíná potrubí. V modelu potrubí pak budou nakopírovány tyto plochy ze všech objímek a na jejich základě bude potrubí postaveno. Pak nám stačí jen pohybovat objímkami a potrubí se podle nich bude samo přestavovat, protože si s sebou potáhne kontaktní plochy objímek.

Contextual link

Při vytvoření Import linku se v partu současně vytváří i tzv. Contextual (kontextový) link. Ten určuje, v rámci které sestavy byl Import link vytvořen - v podstatě definuje cestu k partu s referenčním (publikovaným) elementem. Je to jakási analogie s adresářovou strukturou na disku v počítači. Cesta k referenčnímu elementu se zobrazuje v názvu vloženého elementu a je v následujícím tvaru:
Název elementu(Cesta k elementu), v reálu např. Surface.1(!..!..Part.1!Surface.1), je to dobře vidět na obrázku.
Znaky !.. v názvu cesty nám říkají, v jaké úrovni sestavy se nachází referenční Part. Pokud je na začátku jen !.. znamená to, že ref. Part je v té samé sestavě jako cílový. Každým dalším znakem !.. se posouváme o úroveň (sestavu) výše.
Pokud při editaci sestavy přesuneme model s kontextuálním linkem do jiné sestavy, změní se kontext a link se přetrhne (ale nezratí), a je proto třeba ho znovu nadefinovat, aby byla nalezena reference. Pokud bychom to neudělali, nebyla by možná synchronizace se zdrojovým elelementen (kopie by se neměnila podle reference). Definice kontextového linku se provede následovně. Aktivujeme sestavu, kterou chceme mít jako root pro kontexty, standartně vrcholová sestava. Pak klikneme pravým tlačítkem na instanci (POZOR, ne na Part) Partu, kde chceme nadefinovat linky. Z nabídky vybereme volbu Components -> Define Contextual links a potvrdíme. Otevře se následující okno:
Zde vidíme všechny informace o zdrojovém (referenčním) a cílovém modelu, elementu, publikaci atd. Zajímat nás budou především sloupce Publication path a Expected status. První nám ukazuje již zmíněnou cestu k referenci a druhý stav, v jakém se link nachází. Je-li vše v pořádku, ve sloupci Status je Connected. Pokud je link přerušený, je zde hodnota To solve (vyřešit). V tom případě je třeba link znovu navázat. To se dá udělat třemi způsoby:

• 1. Tlačítky + / - přidáváme (odebíráme) do názvu cesty znaky !.., čímž měníme úroveň zanoření cílového modelu v sestavě. (Příklad: Cílový model přesuneme o úroveň výše, musíme tedy ubrat jedno !.. z názvu cesty)
• 2. Pomocí Replace vybereme přímo referenci v hierarchickém stromu, na kterou se link odkazuje (jde vybrat jen publikace, nikoliv publikovaný element)
• 3. Stisknutím Edit otevřeme další okno, kde vidíme grafické znázornění celé cesty od cílového Partu až k referenci. Jednotlivé uzly lze editovat (přidávat, ubírat, měnit)

Nejjednodušší je asi přímý výběr reference, ale u velkých sestav se musíte proklikat až požadované publikaci. Je- li reference nalezena, status se změní na Connected a pak už jen stačí provést update a je hotovo. Pokud přesuneme model do jiné sestavy, která je ale na stejné úrovni, stačí jen otevřít okno s definicí a link se sám naváže.
DŮLEŽITÉ: Při definici linků je vždy třeba mít aktivovanou sestavu, kde linky definujeme.

Rozpoznání stavu linků ve stromu

Aby se dalo rychle poznat, má-li model v sestavě externí linky, mění se ikonky instancí v hierarchickém stromu. Přesný popis všech stavů je v dokumentu Popis linků v Catia v sekci Ke stažení - Výuka.

Ovládnutí této problematiky není úplně jednoduché, hodně uživatelů raději externí linky nepoužívá. Pokud se s nimi ale naučíme pracovat, dostaneme se mezi pokročilejší uživatele Catie.

Příště si ukážeme využití těchto linků na metodice Negativů.