Na podzim jsem v článku Kde by dnes byl Jan Tleskač, pokud by používal V6 popisoval projekt prototypu létajícího kola F-Bike, který se společnosti Technodat, Evektor a Duratec (a další partneři) rozhodli zrealizovat na konci roku 2011.

Souvislost projektu s tímto webem není na první pohled patrná, proto bych rád připomněl, že celý projekt byl kompletně designově navržen, zkonstruován a simulován na inovativní platformě V6 od společnosti Dassault Systemes.

Letové zkoušky

V průběhu listopadu a prosince minulého roku proběhla první série letových zkoušek, které ovšem nebyly ani trochu úspěšné. Nejlepší výsledkem byl sotva několikacentimetrový "skok". Zkoušky ukázaly na slabá místa, které bylo třeba odstranit.
Největším problémem byl pokles napětí v akumulátorech při velkém zatížení (proud okolo 600A), takže jsme neměli dostatek výkonu na odpoutání se od země. Druhým, možná ještě větším nedostatkem, se ukázala naprosto neadekvátní reakce řídícího systému. To co na 100% fungovalo na zmenšeném modelu, se u F-Bike jevilo jako naprosto nevyhovující. Motory sice reagovaly na povely od řízení, ale s velkou prodlevou. Ani po několika týdnech zkoušení jsme se nikam neposunuli.

Optimalizace

V projektu došlo k několika dílčím změnám a technickým úpravám, které byly nezbytné pro další zkoušení. Kolo jsme odlehčili, zvýšili napětí akumulátorů, nastavili jsme kratší reakční doby na regulátorech BLDC motorů a začli zkoušet znovu.

Pro vetší bezpečnost jsme nechali vyrobit speciální stabilizační kříž (odpružený gumovými míči), který měl zamezit převrácení kola při nestabilním chování a utlumit případné "tvrdé" přistání.

Výsledky zkoušek

Po dalším, tentokrát už jen týdenním, úsilí se dostavil výsledek - F-Bike se dokáže bez problémů vznést a dosáhnout tzv. "hoveringu" (zavisení), a z této pozice pak velmi měkce přistát. Na úplně první odpoutání se můžete podívat na videu.

Co bude dál?

I když už je nyní jasné, že F-Bike opravdu létá, rozhodně to neznamená konec projektu. Je třeba F-Bike vrátit do původního stavu, tj. postavit ho zpět na kola, dokončit některé designové prvky, jako např. zakrytování řídící a silové elektroniky a hlavně otestovat všechny systémy pod zatížením, aby nedošlo výpadku během letu a následnému pádu, který by měl fatální důsledky. Samozřejmě se bude muset ještě chvíli učit náš pilot, aby se s takto nezvyklým strojem sžil a naučil se ho dobře ovládat.

A až bude tohle všechno hotové, radí bychom se (pokud nám to úřady dovolí) předvedli před veřejností a v médiích.

Jan Cinert